Mise (ne)splněna

Nedávno jsem tu psala o fotoknize od Saal Digital, a dnes je na řadě jejich fotoplátno. Jen houšť takových firem, co sebevědomě rozdávají své produkty a nic za to nechtějí, kromě upřímné recenze. Ovšem ti zákazníci, to je neskutečná pakáž. Nejsou schopní ani tu blbou recenzi napsat a musí se nechat upomínat. Ach jo. Takže jsem dítěti vrazila misku s nakrájenou broskví, P. pověřila dozorem a už to sypu, už to sypu!

ob2

Jako jasně, dalo se čekat, že obraz bude krásný a kvalitní, vypnutý na úhledném dřevěném rámu, barvy syté a zářící,  a že mi jej nejspíš pošlou perfektně dopravcoodolně zabalený do dvou dní od zadání, jinak by se nekasali a nechtěli za to v normálním režimu takovou pálku. To jsem čekala a v žádném bodu se nezklamala. Nečekala jsem však, že bude takový problém pořídit fotku, kterou si pak budu chtít pověsit do obýváku a po zbytek svých dní na tomto světě na ni čumět. Jsem totiž myslela, že naženu tu bandu na jeden flek, uděláme cvak cvak a nazdar. Hm.

ob1

Jak asi lze vytušit, naivně jsem si představovala, že P. a M. jsou inteligenti a bude jim stačit říct tady si sedni, usmívej se a koukej do objektivu a zbytek havěti že ošálím nějakejma kokinama. No, vzdala jsem to hodně rychle. Koček máme všude už za ta léta bžilióny, tak to teda vyhrály ty dvě psí telata a šlo se pózovat ven. Sehnat tři němé tváře a otráveného P., udržet je na místě, donutit je koukat do aparátu… ne, není to možné. Výsledný záběr proto vypadá jako takové to „nikdy nezveřejněné fotografie z natáčení“ nebo „stalo se v zákulisí“ nebo „nepovedené snímky“ nebo „modelové se připravují“, případně „do záběru vtrhli cizí psi“. Každopádně věřte, že je to to nejlepší, co jsem z té bandy nevděčné dostala.

ob3

No, koukám na to denně už nějaký ten týden a dobrý :) Je to rozměr 60×40 a pro srovnání mám náhodou hned vedle pověšenou Babetku, kterou mi vytiskla před lety již zapomenutá konkurence. Upřímně, mé neznalé oko nevidí nějaký zásadní rozdíl v provedení či kvalitě. Možná archeologové jednou pod naším barákem vykopou dva hadry a z Babetky bude jen šmouha na toaleťáku, kdežto na druhém budou stále zřetelní tři námořníci a dvě houně. Asi jo, protože ta cena je prostě pekelná. Nechci znít jak takoví ti „já si koupil marmeládu v jednotě za dvanáct korun a je toho litr heč“, ale v déemku jsem si nechala udělat Maru s 50% slevou na 80×60 za pětikilo a i v plné ceně je to pořád o dost míň než podstatně menší formát u Saal. Tak nevim no. Pokud na to máte, směle do toho. Focení zběsilých smeček zdar a podnikání Saalu slávu a díky!

Příspěvek byl publikován v rubrice Obrazem, Testujeme, Ze života se štítky , , , , , , . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.