Schody do věže

Taky se vždycky tak moc těšíte na balíky z internetových zoo-obchodů? Jako kdybyste šplh po škrabadle, hru s šantovými myškami a konzumaci dietních granulí měli provozovat vy sami.

Kočky se tradičně nejvíce těší (obrazně řečeno, nemůžou se přece těšit, když o balíku neví) na krabici, která bude všechny tyto poklady obsahovat. Přesně takto jsem až do včerejška netrpělivě očekávala zásilku z mého oblíbeného e-shopu. To bylo radosti, když mi z vrátnice volali, že Ježíšek (totiž dopravce) je tu. Krabice to byla objemná, docela těžká, takže jsem rozbalování rozumně nechala až na doma. Jelikož paní „Všechno-musím-zkontrolovat-všem-musím-sdělit-svůj-názor“ u nás už nebydlí, obešlo se otevírání krabice bez asistence chlupatic a nové škrabadlo bylo smontováno během chvilky. (Docela nezvyk a nuda, co vám budu vyprávět! Pobavili jsme se pouze, když se Adélka snažila vlézt do krabice o výšce sotva 20 centimetrů a nedařilo se jí nadzvednout zadek, a potom znovu, když se naopak nemohla dostat ven.)

Objednala jsem novinku v nabídce kočičích prolézaček. Její název zní honosně: „Škrábací strom Tower Steps“. Naše staré, původně stropní šplhadlo, již nepěkně dlouho stojí bez valného zájmu koček v koutě a balanc udržuje jen pomocí vedle stojící skříně. Poté, co došlo k jeho zlomení při náletu nejmenované kočičky vejpůl, jsem jej totiž rozebrala a ze zbylých použitelných součástí smontovala škrabadlo zcela nové. Tedy nové, co do vzhledu. Pravda, poněkud neestetické, o poznání nižší, vachrlaté a z oškubaných sisalových sloupků by jeden zaplakal. Ale účel ještě v rámci možností plnilo. Když jsem se na něj jednoho nedávného dne dlouze zahleděla, konstatovala jsem, že takový hnus už v baráku nechci. Jelikož do budoucna zamýšlíme instalovat kočkám ke šplhu a drásání nějakou rozsáhlejší přírodninu, potřebovala jsem pořídit škrabadlo spíše provizorní, avšak přitom bytelné a trvanlivé („budoucno“ je totiž poslední dobou velmi neurčitý pojem). A taky koukatelné, žádnou opičí dráhu přes půl místnosti.

Vyhrály to věžní schodečky. Kompaktní, decentní, slušivé. Sloupky jsou o něco širší než je zvykem u těchto laciných (ve své kategorii) výrobků, plyš naducaný, sisalový provaz klasický, stupínkový design neokoukaný, stabilita přijatelná. Určitě by neuspokojily rodinu s kočkami větších rozměrů, ale… tak počkat! Co to plácám? No ano, stupínky jsou plošně poměrně malé a kruhové lehátko s okrajem taky nechá pohovět spíše subtilnějšímu zvířátku, ale koukněte se na naše XL modelky! Nemohly se nové pozorovatelny nabažit! Adélka hned zuřivě škrábala po všech sloupcích a Mášenka se spokojeně uhnízdila na horní plošině s jednou nožkou ležérně trčíc dolů!

Takže jinak – škrabadlo primárně ocení kočky drobnější nebo pak ty, které nemají potřebu dlouze zevlovat na jeho jednotlivých plošinách, pořádně se rozvalovat, ani po něm skákat až do stropu (je vysoké jen 122 cm). Domnívám se však, že odolá i dlouhodobějšímu náporu těžkých jedinců (nebudeme konkretizovat) a jako decentní provizorium dobře poslouží i v případě, kdy ve vzduchu visí reálná hrozba, že se z provizoria postupem let stane konečné řešení. Výhodou je i flexibilita možností umístění, při dobře zvolené barevnosti jej snadno postavíte skoro kdekoli, aniž by vám pohoršovalo oko nebo výrazně překáželo. Neobsahuje žádné nesmyslné boudičky, tunýlky a další kočkama spolehlivě ignorované komponenty. Suma sumárum – lepší kočičí prolézačku jsme doma zatím neměli. Chválím se za výběr a doufám, že kočky nejsou dosud pouze solidární, ale že můj názor opravdu sdílí.

Příspěvek byl publikován v rubrice Testujeme se štítky . Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

This site uses Akismet to reduce spam. Learn how your comment data is processed.